taková obyčejná neděle

tak vás všechny zdravím při pondělku,

včera jsem chtěla pro vás připravit několik článků, avšak nějak nebylo kdy... svítilo sluníčko a když svítí sluníčko, tak mívám neuvěřitelné chutě na úklid :) A tak jsem se pustila do kuchyňské linky, do dezinfekce kde čeho, prakticky skoro všeho :) a taky kytky potřebovaly chuděry obstarat, pohnojit, osprchovat, trochu podiskutovat, ony ty kytky daleko lépe prosperují, když s nimi člověk tu a tam porozpráví, pošpásuje, zavtipkuje! Dopřála jsem jim finančně náročnější homeopatický přípravek pro rostliny, svého času byl u nás v republice nedostupný a radovala jsem se jak malá holka, když jsem ho sehnala :) Dozajista se mi odvděčí krásnou velkou listovou plochou a květy až bude zrak přecházet.

 

Ale ještě před úklidem jsem si hned ráno skočila jako každou neděli na plněný croisant a kapučíno do kavárny a pak na nákup. Je to vždy krásné ráno a dnes bylo extra nádherné - sluníčko svítilo skrz okna, s Pilotem jsme snídali, hřáli si tváře, já u toho četla časopis, všude klídek, nikde nikdo... no prostě taková nedělní idylka....

Jak vidíte s líčením jsem to nepřeháněla. Jen jsem si sjednotila pleť, trocha ruměnce :), zvýraznit oči a na rty průhledný lesk s barevnými třpytkami (bohužel na fotce zanikly)

 

líčení na nedělní snídani

 

... pak následovala cesta za tetou (moji kmotrou) popřát k narozeninám. Jeli jsme celá rodina, jak se sluší a patří. Celá návštěva se bohužel zvrtla v probírání chorobopisů rodinného osazenstva  a všech osob ve vsi starších 80ti let. Já tato témata neoblibuji, dalo by se říct, že je vyloženě nesnáším...když tetička a babička došly k "musíme tam všichni, ale nikomu se tam nechce"... a "ale já bych tam už šla... mně je to jedno...", tak mi došla trpělivost a rázně jsem zasáhla. Já vím, měla bych mít se staršími lidmi trpělivost, ale nemám, přiznávám to ... fakt nechápu proč někdo chce umřít kvůli tomu, že si už sám nezvládne umýt okna a sundat záclony. Od toho snad má mě, abych mu je umyla, ony mi ty ruce neupadnou. Je pravda, že dobrovolně sahám na svoje okna minimálně, to rači zatáhnu rolety, abych špínu neviděla,  ale bližnímu svému pomůžu s radostí. Já si hlavně myslím, že byť si to babička nemyslí, tak asi má na tomto světě její existence ještě velký smysl, minimálně proto, aby mi dávala cenné rady do života. Ačkoli tedy ne všechny jsou mi vlastní a neaplikuji je do praxe - např. rada o tom, že muži nesmím nikdy říci ne, jinak začne chodit za prostitutkami. (A že by si tedy v naší lokalitě měl kam odskočit :D:D....na výběr máme z  několik desítek vykřičených lucernových domů ... )

Po návratu domů ohřívám oběd, jednou rukou držím hrnec, po kterým teče rajská, druhou se snažím ten čůrek utřít, aby se na hrnci neseškvařil...když tu se utěrka přiblížila trochu moc plameni a ta jednoduše  blafla.... stojím, v jedný ruce hrnec, v druhý hořící utěrky, koukám a povídám příteli - "Hele hoří!" a on, že "co?" A já zase - "hoří .... nemohl bys to uhasit? Já mám plný ruce....." No a tak...

 

Jinak se mi podařilo s ladnosti mnou vlastní prokaučovat první závod F1 v této sezóně!!! Fakt jsem nečekala, že bude v 7 ráno... když jsem na svoji blbost přišla, mlátila jsem se chvíli do hlavy pěstičkami a počastovala jsem se několika nelichotivými výrazy (mimo jiné i několika zvířátky) ...
 

 

No a pak už se neslo odpoledne v duchu maniakálního úklidu a následného odpočinku. Trocha detektivky v knižní podobě, trocha detektivky na TV Prima, malinový nealko mok, péče o pleť ... prostě pěkný den! Kdyby mě nelobil ještě bolavý zub, tak by to byl den jako lusk!

 

 

 

A jak jste si neděli užili vy?

Tak a aby nám ten pracovní týden rychleji a radostněji utíkal, pustíme si jeden song. (pravda ten není příliš radostný :D )

A abyste se trochu seznámili s mým hudebním vkusem, budu vám od teď servírovat hudbu častěji! Tak se těšte!

Meduňka