O tom, že bláznům se nemá odporovat

pěknou neděli přeji,

jak jsem si tak na blozích a FB všimla, je v plném proudu příprava na zkoušky, státnice a podobné

stresové záležitosti. Já už mám naštěstí toto životní období za sebou, nicméně jsem si vzpomněla na jednu historku ze začátku mých studentských let, o kterou jsem se s vámi dnes rozhodla podělit.

Jako studentka jsem byla zpočátku docela pilná, ačkoli jsem svoji školu i obor vyloženě nesnášela, snažila jsem se pečlivě připravovat a být nejlepší....haha, to byly nápady... a tak když přišla jedna z prvních větších seminárních prací do psychologie, tak jsem se rozhodla využít nabídku konzultace s jednou naší známou, které pracovala tou dobou jako psycholog na psychiatrickém oddělení v nemocnici. Těšila jsem se, jak mi doporučí literaturu, navrhne vhodná témata atd.

 

zdroj

 

 

Domluvila jsem si tedy konzultaci a vyrazila jsem na psychiatrii - ne na lůžkové oddělení, ale klasicky na ambulanci. Přišla jsem v domluvenou hodinu, nikde nikdo, čekárna prázdná, i usadila jsem se a čekala. Zanedlouho se mě ujala sestřička a odvedla mě do sesterny.

 

já: dobrý den, jmenuji se XY a přišla jsem za paní Mgr. XX

sestra: kouká do kartotéky ..... a kartu tu máte??

já: ne, nemám....

sestra: nevadí, založíme, ještě jednou mi zopakujte jakže se to jmenujete??

já: ale já nejsem pacientka, já mám jen nějaký problém a přišla jsem ho konzultovat s paní XX ...

sestra: aha .... vlídně se usmívá

já: polévá mě horko - bába si mě očividně plete s cvokem!! Pochopte, já nejsem blázen, já jen potřebuji s něčím poradit!

sestra: stále se vlídně usmívá, klade mi ruku na rameno, pohladí mě  - No jistě, že nejste blázen!

já: uklidňuji se, paní konečně pochopila, že jsem normální, to se mi ulevilo

sestra: otvírá dveře do ordinace - paní doktorko, přišla slečna XY, mám ji založit kartu????

já: no wtf???? Copak jsem jí jasně neřekla, že nejsem cvok a žádnou kartu nepotřebuju???????????

No a v tom mi to došlo, i sestry na psychiatrii se řídí starým známým heslem, že bláznům se nemá odporovat!!!!

 

Musím přiznat, že jsem se pak tímto heslem řídila i v praxi, tedy při výkonu svého povolání. Ono totiž člověka, který vidí létat po bytě srolované ručníky, jen těžko budete přesvědčovat, že tam opravdu, ale opravdu nic nelétá... on je přece vidí na vlastní oči! Ale co já vím, třeba měla paní pravdu a ručníky létaly, možná, že i ti permoníci, kteří se jí prý prokopali do sklepa a teď od ní načerno odebírají plyn, jsou skuteční....

Užívejte neděli, Meduňka