úterý 9. dubna 2013

jarní wishlist

pěkný den všem,

dnes bych vám ráda představila několik kosmetických i nekosmetických záležitostí, které bych si na jaře moc ráda pořídila. Pokud by mi je pořídil někdo jiný, tak bych se taky nezlobila, ale nějak se mi tyto záležitosti nedějí, nejsou na to lidi nebo co :)
 
Něco z uvedeného si pořídím zcela určitě, něco asi zůstane spíš v rovině přání než v rovině realizace... i když kdo ví....
 
 


Ráda bych si koupila pár nových přípravků pro čištění pleti - nějaký olejíček od saloosu - asi Atopikderm, minule mi dělal moc dobře, když se mi podařilo pleť přesušit a měla jsem ekzém... byla jsem moc spokojená a věřím, že budu znovu! Nejvíc ze všeho mě na tomto olejíčku dostala vůně, už si nepamatuju co jsem z něj cítila, ale pamatuju si přesně ten pocit zamilovanosti do té parfemace :)Docela mě taky láká značka Primavera, jen nevím, jestli za ty peníze stojí.... ráda bych vyzkoušela nějakou květovou vodu nebo tonikum, ale tonikum mi připadá fakt drahé....100ml za skoro 500Kč... no prostě jsem na to asi moc lakomá :) Bych si musela být jistá, že to bude pecka!!!
 
Opravdu bych potřebovala nějakou dobrou hydratační masku! Ta od Bachovek mě láká už delší dobu... ale pokud mi poradíte jinou kvalitní, nejlépe přírodní nebo BIO, tak budu jen a jen ráda!
 
Žlutý pudr - když jsem ve stresu, když se naštvu, když je  mi vedro, tak hrozně červenám, taky mám na obličeji nějaké červené žilky a sem tam červená místa po ekzému. No a doslechla jsem se, že tenhle žlutý pudr od Clinique je na tyto záležitosti přesně dělaný, pokud je to pravda, tak bych byla i ochotna do něj investovat. Ráda bych to červenání nějak redukovala...zvlášť to, které je spojeno s nervovým vypětím!
 
Tvářenka Bourjois - nejlépe v nějakém jemnějším odstínu, nic extra výrazného. Slyšela jsem o těchto tvářenkách jen to nejlepší, tak bych prostě ráda jednu vlastnila :)
 
tak a teď se přesuneme do nekosmetických vod.....
 
Rozhodně nutně potřebuju barevné botičky na nějakém pohodlném podpatku. Něco v pastelových barvách třeba .... růžovoučká, mentolová, modrá.... klidně všechny a k nim i nějakou pěknou kabelku...
 
Čaje tulsi  jsem vám představovala nedávno a moc ráda bych je zkusila všechny, minimálně tu růžovou variantu určitě!!!
 
Odšťavňovač Catler si přeju už nějaký ten rok, ale nějak jsem nebyla přesvědčená, že bych ho využila...navíc ta cena.... ale o víkendu mi ho detailněji představila moje tchýně a udělala mi v něm úžasnej džus a já jsem se definitivně zamilovala!!! Stačily asi 4 mrkve, 6 malinkých jablíček a 2 pomeranče na 1,5l výborného džusu. Myslím, že výtěžnost tohoto stroje je opravdu velice solidní a jak jsem se přesvědčila na vlastní oči, tak i čištění je jednoduché a poměrně rychlé.... tedy pokud se praktikuje hned!
 
Ale úplně nejvíc ze všeho si přeju zdraví pro svoje blízké! A aby bylo doma hodně veselo a pohoda!
 
Tož to by bylo tak asi zhruba všechno, co bych si na toto jaro přála :) A co si přejete vy?
 
Meduňka
 

pondělí 8. dubna 2013

jak to mám vlastně s kosmetikou?

pěkný den všem,

dnes bych vám ráda pověděla, jak se vlastně vyvíjel můj vztah s kosmetickým průmyslem, sama jsem zvědavá na to, jak to půjde :)

Pocházím z rodiny, která měla s kosmetikou takový zcela korektní, ne příliš vášnivý vztah - rozumějte tím asi to, že se celé rodinné osazenstvo pravidelně koupalo, čistilo si zuby, denně jsme se česali... takže jsme měli doma tuhé mýdlo, 1 šampon, 1 kondicionér palet vital, tuším, že variantu pro mastné vlasy. Kondicionér byl třeba, neb jsem měla vlasy asi do pasu a bez kondicionéru bylo česání fakt utrpení! Dále naše rodina disponovala zubní pastou perličkou a pak jakousi pastou pro dospěláky. Taťka měl nějaký to holení, mamka vlastnila parfémovou vodu Chanel No 5., kterou dostala od tatínka v době námluv a nikdy ji nepoužívala, protože to přece byla škoda!! Pak měla ještě řasenku Dior z téže námluvní doby, která byla vyschlá, ale měla v koupelně přesto svoje čestné místo. Pak už to tak slavné nebylo - 3 rtěnky šílených barev, které se taktéž nepoužívaly a asi vím proč, nedaly se totiž ze rtů ničím odstranit, fakt držely jak helvetská víra! 2 oční stíny, které si mamka přivezla z brigády v NDR - stříbrné a zelené. Toť byla mamčina neměnná kosmetická výbava po celé dlouhé roky! Nic z toho však nepoužívala. Dále naše rodina vlastnila lak na vlasy, pěnové natáčky, fén, norkový krém a velkou butelu klasického krému Nivea. Časem přibyly ještě super moderní intimspreje Impulse...
zdroj: www.parfemy-elnino.cz
 
 
Z výše uvedené vyplývá, že jsem tedy byla zvyklá se umývat, starat se o chrup a česat se, něco jako krémování, malování atd. jsem neznala, neměla jsem v rodině příklad. Vše se začalo měnit, když jsem asi ve 12ti letech začala trpět šílenou formou akné, spolužáci se smáli, já jsem trpěla nedostatkem sebevědomí, začala jsem se mazat kde čím od doktorky, bohužel nic moc nepomáhalo. Když už jsem nemohla otvírat pusu a boláky kolem úst prakticky nikdy nemizely, nasadila mi doktorka tetracyklin, ten jsem brala asi 2 roky, den co den. K tomu jsem se mazala Aknecolorem, který se tehdy vyráběl jen v tmavém odstínu, což k mojí pleti fakt neladilo ani omylem.... Pleť byla pěkná! Hurá! Povedlo se.... 
 
Čas ubíhal a tetracyklin jsem musela přestat brát, ani už si nepamatuju proč...no a pleť se zase šíleně horšila....Začala jsem s o pleť intenzivně starat, šetřila jsem z velmi skromného kapesného na kosmetiku - mycí obličejové gely a krémy. Postupně jsem přidala řasenku a první makeup - to mi bylo cca 15 let. Používala jsem kosmetiku značky Manhattan, které jsem zůstávala věrná dlouhé roky. Snažila jsem se hlavně o zamaskování všech těch boláků.
 
Když jsem se ze ZŠ přesunula na gymnázium, moje kosmetické zájmy se začaly rozšiřovat - našla jsem super malou parfumerku a objevila pleťovou i dekorativní kosmetiku Lumene. Používala jsem pravidelně makeup, pudr, řasenku, rtěnku, v té době jsem brala HA, takže pleť se opět uklidnila a nevypadala jsem zase až tak hrozně. Začala jsem objevovat kouzlo barev, oblíbila jsem si stříbrnou tužku na oči a výraznou řasenku.
 
V době studia na VOŠ jsem měla nějaké útlumové období - nestudovala jsem ráda, nebydlela jsem na privátě ráda, byla jsem věčně otrávená, unavená a tak trochu jsem se zanedbávala v oblasti dekorativní kosmetiky.... základem mé dekopéče byl korektor! Jinak jsme se samozřejmě stále myla a česala :)
 
Při studiu na VŠ jsem začala zase pronikat více do tajů kosmetiky - objevil se mi ekzém, který doktor léčil hojnou dávkou kortikoidů, které jsem samovolně nahradila bylinným gelem Salt, krémem Cheré a další kosmetikou od Nobilis Tilia - zabralo to skvěle, od té doby jsem si velice oblíbila především přírodní kosmetiku a začala pronikat do tajů BIO kosmetiky. Experimentovala jsem s kde čím a to jak na sobě, tak na mojí mamince. Jsem pyšná na to, že jsem ji naučila se odlíčit, namazat, ráno tonizovat, nakrémovat, sem tam nějaký ten makeup či BB. Maminka o sebe pod mým dozorem začala více pečovat a je jí to rozhodně k užitku.
 
zdroj: www.bio-info.cz
 
Já mám v současné době takovou vizi - používat v co nejširší možné míře přírodní a BIO kosmetiku - tedy v péči o pleť. Jak jsem dnes kdesi četla, tak zdraví máme jenom jedno a je to svatá pravda, netřeba do sebe vstřebávat zbytečně mnoho škodlivin a nedobrot :) Nebudu to však hrotit a dekorativku asi měnit nebudu. Vyhovují mi BB (plné silikonů), Revlon Colorstay a další chemikálie :)
 
Celkově bych řekla, že mám ke kosmetice sice vřelý, ale poměrně zdravý vztah, příliš ji nehromadím, to, že ji kupuju a zkouším stále něco nového, je způsobeno tím, že pleť je problematická a já hledám, co by ji potěšilo, pravidelně zbytek kosmetiky rozdávám, abych jí neměla doma milion a nekazila se. Snažím se o pleť pečovat, ale nepřetěžovat. Masku aplikuju max. 1x týdně, peeling jsem omezila raději na 2x týdně, 1x týdně čistící proužek na nos, jinak pouze denní čištění, tonizace, hydratace, make-up, pudr, řasenka; a večer pak zase čistění, tonizace, hydratace...
 
Stále se snažím mít na mysli, že kosmetika je dobrý sluha, ale špatný pán!
A jak jste na tom s kosmetikou vy? Hromadíte? Jste stejně jako já věčné hledačky lepšího a nejlepšího???
 
Přeji úspěšný pracovní týden. Meduňka
 
 
 
 
 
 
 
 

neděle 7. dubna 2013

Mary Higgins Clarková

pěknou neděli všem,

počasí, jaké stále ještě vládne venku a nedělní odpoledne k tomu je skvělá kombinace pro četbu! Na courání venku to fakt není a v televizi je věčně "velký kulový".  Ráda bych vám tedy doporučila svoji oblíbenou autorku detektivek a věřím, že se některým z vás zalíbí a rádi u ní strávíte pár napínavých chvilek :)

Já obecně čtu ráda právě detektivky, je to obvykle nenáročné čtení, ano, chápu, že jsem mnohé možná zklamala, opravdu nejsem intelektuálka, nečtu Platona ani po večerech nestuduji Schopenhauera a jeho filozofii. Bohatě mi stačí ke štěstí jedna vražda a nějaký svědomitý občan, který se pustí do vyšetřování. Ano, mám raději detektivky, ve kterých se po stopách vraha pouští neohrožený civilista než takové ty kriminálky s patologem a mordpartou.... ale samozřejmě i ty si přečtu, právě teď mám jednu rozečtenou, ale je hodně ponurá a depresivní a taková asi dost ze života a nějak mi tento styl nevyhovuje....
 
Zástupkyní autorů, kteří píší napínavé detektivky dle mého gusta je Mary Higgins Clarková, která má irské kořeny, ale narodila se a vyrůstala v New Yorku. Psát začala až po té, co ovdověla a musela se sama postarat o 5 dětí. Brzy se stala významnou autorkou detektivek, které jejichž hlavními hrdinkami jsou obvykle ženy, které se dostanou do zapeklité situace, kterou se snaží vlastními silami vyřešit.
V jejích šlépějích se pak vydala i jedna z dcer - Carol, která společně s matkou napsala několik knih - obvykle s vánoční tematikou. To byl malý exkurz do života M.H.C.
 
 
Já letos přečetla tyto 3, které jsem dostala na Vánoce od "tchýně". Ráda bych ji za to touto cestou poděkovala, protože jsem si výborně početla :)
 
Tvrdohlavá sestřička - hlavní hrdinkou je mladá právnička Carolyn, která již nemůže dále snášet pocit nejistoty po zmizení staršího bratra Macka. Ten odešel před 10ti lety a už se nevrátil, telefonuje však matce jednou za rok ve stejný den - na Den matek. Carolyn se rozhodne, že bratra vypátrá a přivede domů. Sama sobě tak připraví mnoho nepříjemností a nebezpečné události na sebe nenechají dlouho čekat. Vše však dobře dopadne, tak jako to bývá u Mary H. Clarkové obvyklé.
330 stran
 
Tatínkova holčička - mladá reportérka Ellie jako malé dítě našla zavražděnou starší sestru a její svědectví u soudu dostalo za mříže vraha, který však svoji vinu nikdy nepřipustil.  Nyní má být tento muž podmínečně propuštěn a Ellie se rozhodně, že to nedopustí. Začne pátrat po čemkoli, co by dokázalo nade vší pochybnost, že tento muž je nebezpečný vrah a že má na svědomí i jiné zločiny než jen vraždu její sestry. Sama sebe tak Ellie ohrozí několikrát na životě.
294 stran
 
Vánoční plavba - napsáno společně s dcerou Carol - tak trochu jiný styl, než na který jsem u své oblíbené autorky zvyklá. Zločin ta se tak trochu stal, tak trochu právě probíhá, tak trochu se na něj zločinci chystají a jak jinak než odvážná žena se jim v tom snaží zabránit!
Vše se odehrává na vánoční plavbě, které se zcela zdarma účastní vybraní filantropové a dobrodinci. Na palubě se však schovávají rovněž 2 uprchlí zločinci, kteří kují pikle a i nejsou zdaleka sami!
332 stran
 
 
Od těchto knih nečekejte žádné intelektuální orgie, ale jednoduchou, dobře čtivou odreagovací literaturu. Moc se mi líbí, že M. H. .Clarková knihy člení do krátkých kapitol, což je pro mě naprosto ideální. Já čtu totiž každý den ve vaně, než se mi napustí plná vana, přečtu tak 2,3 kapitoly a během 14ti dní je knížka přečtená, aniž bych musela čtení věnovat denně nějakou větší časovou dotaci.
 
Příště bych vám ráda ukázala další 2 tituly od jiné autorky, které stojí za přečtení, pokud vám tedy tento styl literatury vyhovuje....
 
užijte si zbytek neděle! Meduňka